Promluv do ní - podcast o kultuře v Olomouckém kraji

Olomoucký kraj připravil Koncepci rozvoje kultury, kreativity a památkové péče pro období 2022–2029. Aby zástupci krajského úřadu získali lepší povědomí o tom, s čím se potýkají kulturní aktéři v Olomouckém kraji, uspořádali v rámci přípravy analytické části koncepce devět workshopů ve vybraných obcích regionu. Během těchto workshopů vznikly první díly Promluv do ní - podcastu o kultuře v Olomouckém kraji. Autorkou a průvodkyní podcastů se stala Dorota Ambrožová. Následné série podcastů vychází přímo z témat koncepce, příručky, podle níž by se měla krajská kultura příštích sedm let ubírat. 

 

Naším záměrem je informovat o kulturním dění v našem kraji. Proto do podcastu Promluv do ní nadále vyhledáváme zajímavá témata napříč kulturní tematikou.

 

Poslouchejte a odebírejte na platformách:

9. Hledání nové cesty podpory kultury aneb co obnáší kulturní negrantový fundraising

Co je to fundraising? A jak se dá dělat jinak – bez klišé, bez patosu, a přesto účinně? V této epizodě se podíváme na kulturní negrantový fundraising, tedy na způsoby, jak získávat podporu pro kulturní projekty s nadhledem, kreativitou a odvahou bourat zaběhlé stereotypy. Fundraising bývá často vnímán jako vážná disciplína – tabulky, rozpočty, granty. Ale co když se na něj podíváme z jiné perspektivy? Kulturní fundraising je o odvaze vystoupit z komfortní zóny a hledat netradiční cesty, jak oslovit lidi a získat jejich podporu. V olomoucké Pevnosti poznání se koncem listopadu 2025 konal 2. ročník konference, která se toto téma snažila nejen přiblížit, ale především vytvořit prostředí pro kreativní nápady a sdílení.
V nové epizodě podcastu naše hostky, Magdalena Hruška ze spolku Artikula a Martina Hrbáčková vedoucí produkce a finančního managementu festivalu Academia Film Olomouc (AFO), sdílí zkušenosti, inspirace i přešlapy, které ukazují, že fundraising může být nejen prostředkem k financování, ale i prostorem pro nové formy komunikace s publikem. V epizodě se dozvíte, proč se vyplatí nebát se experimentovat, jak zapojit komunitu do podpory kulturních projektů a jak může fundraising fungovat jako dialog – nikoli jen jako žádost o peníze. Poslouchejte zde.

 

V tomto dílu se ponoříme do problematiky kulturně-kreativních odvětví (KKO) v Olomouckém kraji.
Na základě rozsáhlého mapování, které probíhalo od roku 2023 do konce roku 2025, si představíme, jak si kreativci v regionu skutečně vedou - nejen z pohledu čísel, ale i zkušeností, potřeb a vizí.
Dozvíte se:

• Kolik aktivních subjektů tvoří kulturně-kreativní ekosystém kraje a jaké oblasti dominují
• Jaké jsou silné stránky regionu - od kulturního jádra po umělecká řemesla a design
• Jaké výzvy kreativci řeší: od nedostatku kvalifikovaných pracovníků po potřebu lepšího podnikatelského prostředí
• Jaké obzory otevřelo Olomoucké kreativní fórum 2025
• Jaké příležitosti nabízí Olomoucký kraj pro rozvoj KKO - včetně možnosti vzniku kreativního centra, podpory škol a spolupráce s inovačními partnery

Připojte se k nám a zjistěte, jak může Olomoucký kraj rozkvést díky kreativitě svých obyvatel.

 

7. Sedmička na Sokolské. Historie a proměny budovy v centru Olomouce, která nyní žije kulturou

 

Budova na Sokolské ulici 7 v Olomouci má fascinující historii, která sahá až do 16. století. Původně měšťanský dům prošel řadou významných proměn. Byl přestavěný na klášter, sloužil jako taneční sál, tělocvična Sokola či obchodní sídlo. Prošel ale také dlouhým obdobím chátrání, které zastavila až náročná rekonstrukce. Nyní se tento historický objekt stal moderním divadelní prostorem, který nabízí ve svém sále nejen komorní inscenace a projekty Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc, ale možnost využití kavárny, letní scény a zahrady. Propojuje tak kouzlo historické architektury s moderním divadelním a kulturním zážitkem.
K rozhovoru o historii a současném využití této památkově chráněné budovy jsme do epizody podcastu Promluv do ní pozvali architekta Ladislava Opletala, jehož osobní vazba je s touto budovou velmi úzce spjata, a Evu Spilkovou, produkční Sedmičky, Malé kulturní scény Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc.

 

6. Paměť kraje v rukou odborníků. Archeologie jako záchrana neviditelného dědictví

 

Archeologické centrum Olomouc je jedinou vědecko-výzkumnou organizací zřizovanou Olomouckým krajem a zároveň významnou regionální institucí, která sehrává klíčovou roli v oblasti záchranné a předstihové archeologie na území kraje. Přestože působí v oblasti kultury, vyznačuje se výjimečnou mírou soběstačnosti - svou činností si dokáže pokrýt 98 % nákladů, což je v tomto sektoru zcela unikátní. Podílí se nejen na vědeckém výzkumu a publikační činnosti, ale aktivně se věnuje i vzdělávání veřejnosti.
V nové epizodě podcastu Svatava Měrková v povídání s ředitelem Archeologického centra Olomouc Jaroslavem Peškou a jeho zástupkyní Vendulou Vránovou přiblíží posluchačům nejen metodologii a praktickou realitu archeologické práce v terénu, ale také širší význam této činnosti pro uchovávání kulturní paměti. Poslouchejte zde.

 

Mladí lidé jsou specifická oblast populace. Mají často svůj osobitý pohled na svět, názor na dění kolem sebe a pochopitelně i svoje potřeby. Jaký pohled má tato skupina mladých lidí na kulturní dění kolem sebe? Mají vůbec názor na kulturu? Chtějí se do ní nějakým způsobem zapojovat? Mít na ni vliv? Co od ní očekávají? To jsou otázky, které si klade i Olomoucký kraj při nastavování své kulturní politiky, a proto do svých strategických materiálů zahrnul i záměr zmapovat potřeby této věkové skupiny v regionu.

Podobnými otázkami se nedávno zabývali i v Moravském divadle Olomouc. Těm, kteří se rozhodli zapojit do jeho projektu, umožnili zažít si divadlo doslova na vlastní kůži. O projektu s názvem Divadlo mladým, který tato instituce zaštítila, si Svatava Měrková povídala s Evou Spilkovou, produkční Sedmičky, Malé kulturní scény Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc a Petrou Slezáčkovou, vedoucí Ateliéru Moravského divadla Olomouc. Společně s nimi svoje dojmy zprostředkovaly i dvě účastnice projektu, Johanka Jirků a Andrea Navaříková. K poslechu zde.

 

4. Je život hraný nebo hravý? Nehrát, ale být: O vnitřním dialogu (nejen) na jevištních prknech

 

Náš projekt rozhodně nechce být hereckou školou nebo studentským spolkem. Měl by stát zejména na nadšení, iniciativě, srdcích svých členů, a vycházet ze skutečného života skutečných lidí, protože život a lidé jsou pestří. To jsou slova Miroslava Krobota, divadelního režiséra, herce, dramatika a pedagoga, a také jednoho z otců divadelního Spolku 23. Tomu dali zrod společně s psychologem, psychoterapeutem a scenáristou Lubomírem Smékalem.

Jak lze využít hereckou akci při naše jednání? Máme potřebu hrát ve svém životě nějaké role? Anebo bychom se chtěli od hraní oprostit a být autentičtí, odlišní, nehraní a tak se doplňovat? Jaké metody pro to lze z herecké branže využít? A lze jevištní hraní oprostit od hraní? Téma dialogu s vnitřním partnerem otevřela se zakladateli a členy divadelního Spolku 23 v nové epizodě podcastu Svatava Měrková. Zaposlouchejte se zde!

 

Festival studentských filmů Pod Nebesy je akce pořádaná Okrašlovacím spolkem Lípa v Meditační zahradě v Lipníku nad Bečvou. Letos v červnu se uskuteční jeho již 11. ročník. Dva večery v rozkvetlé zahradě nabídnou návštěvníkům představení těch nejlepších studentských filmů, které za uplynulý rok vznikly na půdě českých a slovenských filmových škol. 
Jak myšlenka pořádat festival studentských filmů vznikla? Co vše dobrovolníci Okrašlovacího spolku Lípa zajišťují? Jaká jsou témata, kterými se mladí tvůrci zabývají? Jaký žánr teď nejvíce "táhne"? A s čím obecně nejvíce filmaři bojují?
O tom všem si Svatava Měrková povídala s jedním ze zakladatelů festivalu Jonášem Vackem, Jaroslavem Vackem a Lenkou Stejskalovou, členy Okrašlovacího spolku Lípa, který zabezpečuje celý chod festivalu a také pravidelným porotcem režisérem Janem Chramostou. Přejeme příjemný poslech zde! 

 

Veřejné knihovny v Olomouckém kraji mají bohatou historii sahající více než sto let nazpět. Dnešní knihovny nejen půjčují a pečují o knižní fondy, stávají se komunitním místem, kde se odehrává kulturní a společenský život. V souvislosti s tím se zvyšují nároky na vizuální stránku interiérů a modernost vybavení, kvalitu knihovního fondu i na erudovaný a kreativní přístup knihovníků. 
Publikace Veřejné knihovny v Olomouckém kraji, kterou vydala Vědecká knihovna v Olomouci v rámci edičního plánu Olomouckého kraje, vzdává hold lidem, kteří za provozem knihoven stojí. Díky množství fotografií dává nahlédnout i do prostorů čtenářům skrytým.
Poslechněte si v nové epizodě podcastu Promluv do ní rozhovor s Ivetou Ťulpíkovou, ředitelkou Vědecké knihovny v Olomouci, jejím náměstkem Martinem Kučerou a fotografem Jindřichem Štreitem nejen o vzniku této publikace. S ředitelkou Knihovny města Olomouce Lenkou Pruckovou si pak Svatava Měrková povídala o tom, jak velký a důležitý společenský význam v dnešní době knihovny zastávají. K poslechu zde. 

 

Kino Hvězda je aktuálně jediným jednosálovým kinem v okrese Přerov a zároveň i jediným s pravidelným každodenním provozem. Nehraje pouze jediný den v roce, a to na Nový rok. K dispozici divákům je tedy 364 dnů v roce. Věděli jste, že příští rok oslaví své 50 narozeniny? A tušíte, k čemu kromě promítání filmů, slouží? Pojďte se nechat provézt interiérem kina a seznámit se s jeho každodenním chodem. Poslouchat můžete zde.

 

Olomoucký kraj už víc než rok mapuje kulturní a kreativní průmysly na svém území. Na projektu Ministerstva kultury ČR, který probíhá simultánně ve všech krajích republiky, pracuje Inovační centrum Olomouckého kraje pod vedením Anny Jánské. Na konci listopadu uzavřel výzkumný tým kvantitativní sběr dat a podělil se o první výsledky.

Kolik tvůrců a kreativců působících na našem území se jim podařilo dohledat? Jaké profese jsou mezi nimi nejčastěji zastoupeny? Je tetování řemeslo, umění nebo služba osobního charakteru? A jak by měl ideálně vypadat rozvoj kulturně-kreativního prostředí v Olomouckém kraji?

Poslechněte si rozhovor s doktorandem programu Studia kulturních průmyslů na Univerzitě Palackého v Olomouci Tomášem Psutkou, Annou Jánskou developerkou pro kulturní a kreativní průmysly Inovačního centra Olomouckého kraje a Taťánou Ságlovou krajskou koordinátorkou projektu Mapování kulturně-kreativních odvětví v Olomouckém kraji. Přejeme příjemný poslech, zde.

 

11. Kulturní dědictví jako překážka rozvoje? Památková péče by měla být proaktivnější

8. Kreativita je prostor. Umělci učí děti i pedagogy improvizovat

Olomoucký kraj získal analýzu kulturního prostředí na svém území. Výzkumníci se ptali obyvatel na frekvenci, překážky i motivaci k návštěvě kulturních zařízení, akcí nebo na vnímání příspěvkových organizací kraje. S realizátorkou výzkumu Terezou Raabovou si Dorota Ambrožová povídala o výsledcích této analýzy a jejich interpretaci. Proč je důležité naplnit kulturní památky životem? Jaká úskalí přináší kultura ve veřejném prostoru? Co nám nejčastěji brání chodit na kulturní akce častěji? A proč bychom neměli podceňovat marketing?
O tom všem s odbornicí na evaluaci a ekonomiku kultury v dnešním díle podcastu Promluv do ní! K poslechu zde.

 

Dolní údolí je památkově chráněná chatařská osada nedaleko Zlatých Hor. Ve vysídlené obci dnes z původní tisícovky žije zhruba padesát obyvatel. Před dvanácti lety se tu z několika seniorů, kteří zde přišli strávit klidnou penzi, zformovalo občanské sdružení, kterému se během jedné dekády podařilo zachránit dva chátrající kostely v katastru obce. Jaké překážky museli během let překonávat? Kolik financí a času je potřeba do takového projektu vložit? A jak jejich aktivita proměnila místní komunitu? Vydejte se spolu s Dorotou Ambrožovou na exkurzi do horské části našeho kraje a nechejte se zlákat k výletu do Zlatých Hor! Přejeme inspirativní poslech zde!

 

13. Být součástí lokální scény. Otevřená studia Olomouc překvapí atmosférou sousedské slavnosti

V první sérii jsme přinášeli kulturní reportáže z vybraných krajských měst. Druhá řada našeho podcastu bude věnovaná tématům Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče, dokumentu, který Olomoucký kraj připravil jako příručku, podle níž by se měla krajská kultura příštích sedm let ubírat. O tom, proč je důležité mít kulturní koncepci, co kulturní plánování obnáší a jaký má dopad na dotčené území si Dorota Ambrožová povídala s Olgou Škochovou Bláhovou ze společnosti ONplan lab, která přípravu koncepce pro Olomoucký kraj metodicky vedla. O mapování kulturních a kreativních průmyslů a důležitosti osobních vztahů a síťování pro rozvoj kreativního podhoubí pak hovořil Petr Bilík, proděkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Poslouchejte zde.