Promluv do ní - podcast o kultuře v Olomouckém kraji

Olomoucký kraj připravil Koncepci rozvoje kultury, kreativity a památkové péče pro období 2022–2029. Aby zástupci krajského úřadu získali lepší povědomí o tom, s čím se potýkají kulturní aktéři v Olomouckém kraji, uspořádali v rámci přípravy analytické části koncepce devět workshopů ve vybraných obcích regionu. Během těchto workshopů vznikly první díly Promluv do ní - podcastu o kultuře v Olomouckém kraji. Druhá série podcastů vychází přímo z témat koncepce, příručky, podle níž by se měla krajská kultura příštích sedm let ubírat. Autorkou a průvodkyní podcastů je Dorota Ambrožová. Poslouchejte a odebírejte na platformách:

• Buzzsprout
• Spotify
• iTunes

 

PŘEHLED EPIZOD

3. SÉRIE

1. Dobrý marketing se musíme stále učit. Naplnit památky akcemi dává smysl

Olomoucký kraj získal analýzu kulturního prostředí na svém území. Výzkumníci se ptali obyvatel na frekvenci, překážky i motivaci k návštěvě kulturních zařízení, akcí nebo na vnímání příspěvkových organizací kraje. S realizátorkou výzkumu Terezou Raabovou si Dorota Ambrožová povídala o výsledcích této analýzy a jejich interpretaci. Proč je důležité naplnit kulturní památky životem? Jaká úskalí přináší kultura ve veřejném prostoru? Co nám nejčastěji brání chodit na kulturní akce častěji? A proč bychom neměli podceňovat marketing?
O tom všem s odbornicí na evaluaci a ekonomiku kultury v dnešním díle podcastu Promluv do ní! K poslechu zde.

2. Chtěli jsme ho představit mimo zažitá klišé. V prostějovském muzeu ožívá Jiří Wolker

Sté výročí úmrtí Jiřího Wolkera si Muzeum a galerie v Prostějově bude připomínat celý rok. Při této příležitosti připravilo dvě krátkodobé výstavy v režii Miloše Karáska a také jeden dlouhodobý výstavní projekt, kterého se ujal architekt Petr Jakšík. Výstava s názvem #jiriwolker přichází s čistým, přesto výrazným výtvarným konceptem. Postava básníka ustupuje do pozadí a slovo dostává jeho dílo. Jak se dá literatura prezentovat na výtvarné výstavě? Kým by byl Jiří Wolker dnes? A co všechno si návštěvníci budou moci vyzkoušet za pomocí umělé inteligence? O tom všem si Dorota Ambrožová povídala s ředitelkou Muzea a galerie v Prostějově Veronikou Hrbáčkovou a kurátorem Filipem Gregorem. Poslouchejte zde.

3. Největší sbírka ptactva ve střední Evropě dostala novou expozici. Muzejníci zase knihovnu a konferenční prostory

Ornitologická stanice vznikla díky spolkovým nadšencům, kteří ji ve třicátých letech minulého století vybudovali v Přerově vlastními silami. V průběhu let se její činnost měnila v závislosti na politice i na vedoucích pracovnících. Dnes spadá pod Muzeum Komenského v Přerově a spravuje největší sbírku ptactva ve střední Evropě. Ta se nyní prezentuje v nové expozici Ptáci Česka, která se návštěvníkům otevřela na konci minulého roku. Co důkladná rekonstrukce stanici přinesla? Jak klimatická změna ovlivňuje chování ptáků na našem území? A proč už muzejníci nesmějí sbírat nová vajíčka? O tom všem Dorotě Ambrožové povídal dlouholetý vedoucí stanice Josef Chytil. Poslouchejte zde.

4. Býkopštros nebo goriložirafa. Laureáti cen Olomoukého kraje za přínos v oblasti kultury obdrželi alegorické zvířecí sochy z lokálního ateliéru Stika ceramics

Olomoucký kraj každoročně uděluje ocenění za přínos v oblasti kultury. Laureáty mohou být jak jednotlivci, tak organizace a to až v devíti kategoriích. Jakou má ocenění strukturu a kritéria výběru, vysvětlil Dorotě Ambrožové radní pro kulturu a památkovou péči Olomouckého kraje Jan Žůrek. Ta se poté vydala do keramického ateliéru Anny Dvořákové, která pro letošní oceněné vytvořila umělecké předměty. Povídaly si o podobě i významu připravovaných soch, ale také o tvorbě nebo dlouhodobé nedostupnosti ateliérových prostor v Olomouci. Přejeme inspirativní poslech zde!

https://www.stikaceramics.com/

2. SÉRIE

1. Nebraková kultura v srdci Rychlebských hor. Unikátní Tančírna má co nabídnout místním i přespolním

Tančírnu v Račím údolí,  objekt postavený na místě s nezaměnitelným geniem loci, vlastní osm kilometrů vzdálená obec Bernartice. Odlehlost je jednou z výhod ale i výzev, kterým provozní tým Tančírny čelí. O její historii a cestě od vyhlášeného kulturního místa přes desítky let trvající úpadek až po nedávnou obnovu hovořil Aleš Chromík, starosta obce Bernartice. Současnou roli Tančírny a její význam pro místní i návštěvníky z celé republiky Dorotě Ambrožové popsal její produkční Zdeněk Jurčík. Poslouchejte zde.

2. Kino na odstřel? Kultura v malých obcích může přežít, chce to ale nápaditost

Jakou změnou kultura na malých obcích v posledních desetiletích prošla a jakým výzvám její aktéři čelí? O hledání rovnováhy mezi poptávkou diváků a kvalitou nabídky, dramaturgických možnostech provozovatelů kin a postoji místních samospráv hovoří Dorota Ambrožová a Jan Žůrek se Zdenou Hrachovinovou, dlouholetou vedoucí kulturního domu Postřelmov. Do nedalekých Olšan jsme se vydali za starostou Alešem Janderkou, který představil zajímavý koncept rekonstrukce místního kina spočívající ve spojení kulturně-komunitního centra s chráněným bydlením pro klienty místního Domova Paprsek. Poslouchejte zde. 

3. Prolistujte s námi krajskou kulturní koncepci. Poslechněte si bohusový díl ze slavnostního křtu publikace

Poslechněte si bonusový díl o tištěné publikaci, který Dorota Ambrožová nahrávala přímo na křtu Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče pro období 2022–2029, který se konal 8. listopadu 2022 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. O tom, jak publikace vznikala, jak vypadá a proč byste si její čtení rozhodně neměli nechat ujít hovoří Hana Sedláková z oddělení kultury, která přípravu publikace koordinovala. Poslouchejte zde.

4. Poznejte místní kreativce. Kulturní a kreativní odvětví mají na Olomoucku svůj hlas

V dalším díle druhé řady podcastové série se ponoříme hlouběji do tématu kulturních a kreativních odvětví. Vedle Petra Bilíka, proděkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého, pod jejíž hlavičkou probíhalo v letech 2016-2017 mapování KKO na Olomoucku, pojem přiblíží také Magdaléna Hruška, předsedkyně spolku Kreativní Olomouc. Na webu spolku najdete databázi kreativních subjektů v regionu. Spolek stojí také za vydáním pěti dílů tištěného katalogu Design prezentujícího kreativce z celého Olomoucka. Na křtu posledních dvou dílů publikace Dorota Ambrožová vyzpovídala jednu z realizátorek projektu Michaelu Jendřejkovou. Poslouchejte zde.

5. K čemu je dobré kulturní plánování a co kreativci opravdu potřebují? Odpovědi hledá krajská kulturní koncepce na příštích sedm let

V první sérii jsme přinášeli kulturní reportáže z vybraných krajských měst. Druhá řada našeho podcastu bude věnovaná tématům Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče, dokumentu, který Olomoucký kraj připravil jako příručku, podle níž by se měla krajská kultura příštích sedm let ubírat. O tom, proč je důležité mít kulturní koncepci, co kulturní plánování obnáší a jaký má dopad na dotčené území si Dorota Ambrožová povídala s Olgou Škochovou Bláhovou ze společnosti ONplan lab, která přípravu koncepce pro Olomoucký kraj metodicky vedla. O mapování kulturních a kreativních průmyslů a důležitosti osobních vztahů a síťování pro rozvoj kreativního podhoubí pak hovořil Petr Bilík, proděkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Poslouchejte zde.

6. Dobrého knihovníka nikdy nezaplatíte. O specifikách obecních knihoven s vítězkou loňské ceny venkovský knihovník roku Eliškou Tomečkovou

Knihovna ve Velkém Týnci získala před dvěma lety novou knihovnici. Mladá studentka Eliška Tomečková přišla s jasnou vizí přátelského a otevřeného místa. Spolu s Dorotou Ambrožovou si povídaly o tom, co všechno se během krátké doby podařilo ve Velkém Týnci vybudovat, jak by měl vypadat dobrý knihovník, a kde brát motivaci pro náročnou práci, kterou z velké části dotuje svým volným časem. Proč pouští čtenářům při výběru knih hudbu? Co znamená bibliosmia? A proč je žádoucí, aby děti chodily do knihovny na Wi-Fi chytat pokémony? To vše i mnoho dalšího se dozvíte v novém díle podcastu Promluv do ní. Poslouchejte zde

7. Rozvíjet kreativitu u dětí je úkolem škol.  Do vyučování se zapojí umělci.

Kreativita dávno není vlastností dedikovanou jen uměleckému sektoru. Jde o schopnost tvůrčím způsobem reagovat na rychle se měnící svět okolo nás. Umožňuje nám hledat řešení výzev a krizí, kterým jako společnost čelíme, a vytvářet pozitivní vize budoucnosti. Zodpovědnost za rozvoj této klíčové kompetence 21. století by měly převzít školy. Projekt kreativita do škol si klade za cíl zrealizovat v příštím školním roce třicet třídních projektů ve vybraných školách na Olomoucku, Přerovsku a Jesenicku. Jací umělci se do vyučování zapojí, jak budou s dětmi pracovat, a jaký výsledek by měla taková spolupráce přinést, o tom všem si Dorota Ambrožová povídala s metodičkou projektu Jiřinou Filipi a jeho koordinátorkou Karolínou Balcárkovou. Přejeme příjemný poslech! Poslouchejte zde
https://www.inovaceok.cz/kreativni-vzdelavani

8. Kultura by měla být sebevědomá. Kulturní sponzoring je oboustranně prospěšný vztah

Česká kultura je z velké části závislá na veřejných financích. Do budoucna pro ni bude čím dál důležitější, aby své zdroje rozšířila i na komerční sféru. Dlouhodobá a citlivá spojení kulturních subjektů a firem přinášejí benefity oběma stranám. Jak podobné spolupráce navazovat, jak je kvalitně rozvíjet a na co si dát pozor, o tom si Dorota Ambrožová povídala s Martinou Ptáčkovou a Wandou Toaderovou ze společnosti Targeta, které v Olomouci na začátku června lektorovaly dva workshopy pro zástupce kulturních organizací a institucí. Inspirativní poslech zde!
Informace o vzdělávací akademii zde:
https://www.olkraj.cz/kreativni-akademie-olomouckeho-kraje-cl-5913.html?fbclid=IwAR1Y_Wsh_nrz9F9LQgY50UauBOZhPxr46uG86xztBBUEaQZbMPx19HIPYw0

9. Novodobé tradice stále vznikají. O ty staré je zapotřebí pečovat. 

Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Vlastivědném muzeu v Olomouci  vyhledává nositele lidových tradic i tradičních lidových postupů a zasazuje se o jejich dokumentaci. V nedávné době pracoviště vydalo publikaci s názvem Mistři tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje, ve které prezentuje všechny dosavadní nositele stejnojmenného krajského ocenění. Jaké další způsoby propagace centrum chystá? V čem spočívá hodnota kulturního dědictví? Proč bychom měli zkoumat svoje kořeny? A jaké z našich dnešních zvyklostí mají potenciál, stát se tradičními? Poslechněte si rozhovor Doroty Ambrožové s etnoložkou Simonou Pracnou, která úspěšně vede Regionální pracoviště tradiční lidové kultury a nechte se pozvat na podzimní workshopy o lidových tancích, výšivkách a výroby slaměných ozdob. Inspirativní poslech zde!

10. Fotbal se hraje všude stejně. Folklór je to jediné, co nás odlišuje  

Tradiční lidová kultura odráží specifika každé jednotlivé obce. Hanácký folklórní spolek o ni na Hané pečuje už od roku 1991 a záběr jeho aktivit je opravdu široký. Od publikační činnosti, přes organizaci folklórních soutěží až po sestavování národopisných pořadů na klíč. O budoucnosti tradiční lidové kultury, ale i o současné krajské politice si Dorota Ambrožová povídala s jeho emeritní předsedkyní Hanou Pospišilíkovou a jeho současným předsedou Janem Žůrkem. Je u nás folklór opomíjenou oblastí? Kdo by měl iniciovat obnovování tradic? A jak do toho může vstupovat veřejná správa? To vše se dozvíte v této epizodě podcastu promluv do ní. Přejeme Vám příjemný poslech! Poslouchejte zde.

11. Cena Rudolfa Eitelbergera po osmé v Olomouci

Jak lze porovnávat rodinný dům, veřejné záchody a fotbalové hřiště? V čem spočívá kvalita architektury? Jaký dojem si odvážejí přespolní členové poroty z místní architektonické produkce? A kdo si cenu nakonec odnesl? Pojďte se vypravit společně s porotou Ceny Rudolfa Eitelbergera za nejlepšími stavbami Olomouckého kraje. Unikátní náhled do zákulisí udílení nejprestižnější architektonické ceny našeho regionu vám nabídne reportáž Doroty Ambrožové. Přejeme inspirativní poslech zde!

https://www.krasnaolomouc.cz/

12. Být součástí lokální scény. Otevřená studia Olomouc překvapí atmosférou sousedské slavnosti

Začátkem listopadu se olomoucké ateliéry, studia a kreativní dílny otevřely široké veřejnosti. Návštěvníci měli možnost prohlédnout si tvůrčí prostředí jednotlivých kreativců, nakouknout jim pod ruce nebo i sami tvořit. Jaké synergie taková akce probouzí? Pro koho je zpřístupnění jeho pracovního prostoru výstupem z komfortní zóny? A jak těžko se v Olomouci shání ateliér? Vydejte se s Dorotou Ambrožovou na procházku po pěti vybraných ateliérech a nasajte jedinečnou atmosféru olomoucké tvůrčí scény. Přejeme inspirativní poslech zde!

https://kreativniolomouc.cz/

13. Prvním impulsem byla lítost. Spolek Horní Dolní údolí zachraňuje sakrální stavby ve vysídlené krajině

Dolní údolí je památkově chráněná chatařská osada nedaleko Zlatých Hor. Ve vysídlené obci dnes z původní tisícovky žije zhruba padesát obyvatel. Před dvanácti lety se tu z několika seniorů, kteří zde přišli strávit klidnou penzi, zformovalo občanské sdružení, kterému se během jedné dekády podařilo zachránit dva chátrající kostely v katastru obce. Jaké překážky museli během let překonávat? Kolik financí a času je potřeba do takového projektu vložit? A jak jejich aktivita proměnila místní komunitu? Vydejte se spolu s Dorotou Ambrožovou na exkurzi do horské části našeho kraje a nechejte se zlákat k výletu do Zlatých Hor! Přejeme inspirativní poslech zde!

 https://dolniudoli.webnode.cz/

1. SÉRIE

1. V Hranicích se kultuře daří. Kvalitní umění tu najdete v bývalé synagoze či textilní továrně

Hranice se mohou pyšnit nejhlubší zatopenou propastí na světě, pozůstatky židovského města, udržovaným historickým centrem s několika současnými vstupy do veřejného prostoru, bohatou kulturní scénou zřizovanou městem i nezávislým prostorem pro alternativní kulturu a komunitní setkávání. Městem a jeho pojetím kultury provedl Dorotu Ambrožovou místostarosta Vladimír Jurečka, prostory nedávno zrekonstruované městské knihovny představila její ředitelka Marie Jemelková a do kulturního a komunitního centra Karnola nás pozvala jeho vedoucí Zuzana Kadlecová. Poslouchejte zde.

2. Nahlédnout do duše mladých autorů. Uničov oživují festivaly současného umění s mezinárodním přesahem

Kulturní publikum přitahují do Uničova dvě profesionální přehlídky současného umění s mezinárodním přesahem. Hybatelem těchto akcí a nositelem odvážných vizí o tom, kam by se uničovská kulturní scéna měla ubírat, je Vojtěch Janoušek, ředitel mezinárodního festivalu krátkých filmů autorů do 30 let Mladá kamera a festivalu současného umění UFF, dříve známého jako Fotofestival Uničov. Poslouchejte zde.

3. Nebýt jen ateliérem na zateplování. Přerov se otevírá architektonickým i urbanistickým příležitostem

V Přerově již 20 let hledají místo pro výstavbu nové budovy městské knihovny. Ve městě v posledních letech ale vznikly také úspěšné realizace, například originálně řešený Tyršův most nebo památník Jana Amose Komenského. O významu architektonických soutěží a dalších urbanistických příležitostech města hovoří zastupitel, architekt a urbanista Jan Horký. Poslouchejte zde.

4. Geograficky odříznutý, komunitně pospolitý. Jak se v Jeseníku daří síťovat aktéry kulturní scény?

Přesto, nebo právě proto, že je město Jeseník na jedné straně sevřeno horským masivem a na druhé straně státní hranicí, vznikla v jeho zdánlivě uzavřeném prostoru silná kulturní komunita. Síťováním nejen v rámci regionu, ale i za jeho hranicemi se místní kulturní aktéři snaží urovnat staré česko-německé křivdy a podpořit rozvoj města s pohnutou minulostí. Poslouchejte zde.

5. Přes překážky ke hvězdám. Je v Prostějově sázka na současné umění nezbytným předpokladem kulturního rozvoje nebo zbytečný risk?

O Prostějově se rozhodně nedá říct, že by nebyl kulturním městem. Již více než 60 let zde probíhá festival divadla a poezie Wolkerův Prostějov, milovníky vesmíru láká jediná profesionální hvězdárna v kraji a mladé talenty tu vychovávají hned ve dvou středních uměleckých školách. Přesto mají někteří místní aktéři pocit, že zde stále chybí kvalitní nabídka alternativní kultury. Naštěstí nezůstávají jen u slov a realizují kroky k tomu, aby se v Prostějově ke slovu dostalo i současné umění. Poslouchejte zde.

6. Město Zábřeh svým institucím rozumí. Výsledkem symbiózy jsou nové muzejní expozice, zdařile zrekonstruovaná ZUŠ i připravovaná revitalizace náměstí

V druhém dílu zavítáme do Zábřehu na Moravě. Nejsevernějším hanáckým městem nás provedou starosta František John a ředitelně místní Základní umělecké školy Pavel Doubrava. Prohlédneme si výsledky souhry mezi krajem, městem a místními kulturními aktéry. Prvním příkladem tohoto souladu je krajem zřizované Vlastivědné muzeum v Šumperku, dalším rekonstrukce místní ZUŠ či plánovaná proměna náměstí Osvobození v atraktivní veřejný prostor. Poslouchejte zde.

První díl podcastu nás zavede do Šumperka, kterému se přezdívá „živá brána Jeseníků“. Město nabízí skvělé podmínky pro život i kulturní vyžití, drží si stálý divadelní soubor, probíhá zde proslulý festival Blues Alive a místní knihovna loni pod vedením ředitelky Kamily Šeligové obdržela titul Městská knihovna roku. Přesto mnozí obyvatelé města trpí pocitem méněcennosti a nedostatkem patriotismu. Co se dá dělat pro to, aby se z „díry u Hanušovic“ opět stala „Malá Vídeň“? Poslouchejte zde.