Digitální propast: proč vzniká a jak jí mohou předcházet rodiny i obce

Když se dnes řekne, že je potřeba něco vyřídit, většina z nás automaticky sahá po mobilu nebo zapíná počítač. Bankovní identita, Portál občana, e-recepty nebo třeba jen online nákup jízdenky na vlak. Pro někoho naprostá rutina, pro jiného nepřekonatelná zeď. Právě téhle zdi se odborně říká digitální propast.

Možná to zní jako pojem z vědeckofantastického filmu, ale ve skutečnosti je to věc, která se děje přímo v našich městech, vesnicích a rodinách. V našem IT týmu na krajském úřadě se sice staráme o servery a sítě, ale moc dobře víme, že technologie jsou k ničemu, pokud lidem život spíš komplikují, než usnadňují. Pojďme se na to podívat bez
odborných výrazů.

Není to jen o drahém mobilu

Mnoho lidí si myslí, že když někomu koupíte tablet a zaplatíte internet, máte vyhráno.
Jenže tak jednoduché to není. Ta pomyslná propast má totiž tři různé podoby:
1. Chybějící „nádobí“: Někdo prostě nemá doma počítač nebo bydlí v místě, kde
internet spíš „přemýšlí“, než aby běžel.
2. Strach na to sáhnout: To je ten pocit, když máte před sebou obrazovku a bojíte
se, že když na něco kliknete, „celé to rozbijete“ nebo přijdete o peníze na účtu.
3. Otázka „proč vlastně?“: To je možná to nejdůležitější. Pokud člověk necítí, že
mu Portál občana nebo e-recept skutečně šetří čas, nemá důvod se s tím učit.

Co s tím můžeme udělat u vás doma?

Nemusíme hned pořádat školení, stačí být k sobě navzájem trochu lidští. Rodina je totiž
v tomhle první na ráně.
• Mějte trpělivost s prarodiči: Až budete příště babičce instalovat WhatsApp, nechte ji, ať si to párkrát zkusí naklikat sama. Ten pocit, že si dokáže sama zavolat vnoučatům, jí dodá víc sebevědomí než tisíc návodů.
• Mluvte o podvodech, ne o technice: Místo vysvětlování, co je to „firewall“, raději u nedělního kafe proberte, že banka nikdy neposílá divné SMSky s prosbou o heslo.
• Dejte šanci staré technice: Máte doma starší notebook, který vám jen leží v šuplíku? Možná je pro vás pomalý, ale pro souseda, co se chce naučit jen číst zprávy a koukat na počasí, to může být poklad.

Role obcí a regionu

• Vytváření dostupného zázemí a osobní pomoci: Samosprávy mohou pomoci
už tím, že nabídnou veřejně přístupná místa s internetem, například v knihovnách nebo komunitních centrech, kde občané zároveň najdou člověka, který jim poradí s tiskem dokumentů, vyplněním žádosti nebo základní orientací v online službách.
• Digitalizace s lidským přístupem: Důležité je, aby digitální služby byly chápány jako pohodlná možnost, nikoli jako jediná a povinná cesta. Jednoduché, srozumitelné online aplikace, které šetří čas a nervy, pomáhají budovat důvěru lidí v digitální komunikaci s úřady.
• Podpora vzdělávání a sebevědomí občanů: Velký přínos mají místní vzdělávací kurzy zaměřené na základní práci s technologiemi, například semináře „Jak na tablet“ nebo „Bezpečně na internetu“, které lidem často pomohou překonat obavy a získat jistotu v digitálním prostředí.

Pár slov na závěr

Digitální propast nezmizí tím, že nakoupíme víc procesorů. Zmizí tehdy, když si budeme
vzájemně pomáhat. Je jedno, jestli jste starosta, student nebo v důchodu – každý z nás může někomu ukázat, že se internetu nemusí bát.
Chceme, aby náš kraj byl místem, kde se v online světě cítí jistě úplně každý, bez ohledu na to, kolik mu je let nebo kde zrovna bydlí