Tři čtvrtiny dětí věří AI na slovo. Jak o tom s nimi mluvit?

Pátek 09. října 2026, 09:00, – Text a grafika: Mgr. Zdeněk Mazal, DiS., odbor informačních technologií

Nemusíte být ajťák. Stačí se zajímat.

Ještě před pár lety by nikoho nenapadlo, že se dvanáctiletí budou radit s počítačovým programem. Dnes je to běžné. Nadace O2 se letos společně s agenturou NMS zeptala 1 700 dětí ve věku 8 až 15 let a podle výsledků používá umělou inteligenci 60 % dětí mezi dvanácti a patnácti lety. Zajímavější než samotné číslo je zjištění, že 76 % z nich informacím od AI věří a dál si je neověřují. Pro mnoho dětí navíc chatbot není jen pomocník na úkoly, ale i rádce, kterému se svěřují.

Zakázat umělou inteligenci nejde a podle odborníků to ani nedává smysl. Národní pedagogický institut ve svých doporučeních pro školy upozorňuje, že žáci ji budou používat i přes zákaz. Mnohem víc pomůže, když rodiče vědí, co AI umí, kde má slabiny a jak o ní s dítětem mluvit.

Zdroj: výzkum Nadace O2 a agentury NMS, 2026

K čemu děti umělou inteligenci používají

Ve světě je situace podobná. Americké Pew Research Center zjistilo, že chatboty používá 64 % amerických teenagerů a zhruba třetina z nich každý den. Nejčastěji s nimi hledají informace (57 %) a pomoc se školou (54 %), skoro polovina je používá pro zábavu. Dvanáct procent uvedlo, že u chatbota hledalo citovou podporu.

České děti podle výzkumu Nadace O2 řeší s AI vztahy s kamarády i v rodině, první lásky, zdravotní otázky a to, jak se cítí. Právě tahle oblast je pro rodiče nejméně viditelná, protože se neodehrává nad sešitem, ale v soukromí telefonu.

V čem může AI dětem pomoci

Umělá inteligence neznamená jen rizika. Dokáže vysvětlit látku jinými slovy a tolikrát, kolikrát je potřeba, a dítě se nemusí stydět, že se ptá znovu. Hodí se na procvičování cizích jazyků, přípravu na písemku nebo jako podnět ke kreativní práci. Dětský fond OSN (UNICEF) ve svých doporučeních zmiňuje také lepší podporu učení a přístupnost vzdělávání pro děti se zdravotním postižením.

Výrobci začínají reagovat i na školní použití. ChatGPT má například od srpna 2026 zvláštní režim pro dospívající, který u domácích úkolů místo hotové odpovědi nabízí postup krok za krokem.

Na co si dát pozor

Odpovídá sebejistě, i když se mýlí

Jazykové modely umí napsat přesvědčivou odpověď, která je úplně špatně. Dospělý to často pozná, dítě spíš ne. Když tři čtvrtiny dětí odpovědím AI věří bez ověření, jde o nejrozšířenější riziko, ale zároveň o to nejsnáze řešitelné. Stačí dítě naučit, že u důležitých věcí se odpověď ověřuje ještě jinde.

Chatbot jako kamarád

Existují aplikace, takzvaní AI společníci, které jsou postavené na tom, aby si s nimi uživatel budoval vztah. Americká nezisková organizace Common Sense Media je po testování označila za nepřijatelné riziko pro všechny mladší 18 let. Během testů tvrdily, že jsou skutečné a mají city, a snadno vytvářely nevhodný obsah včetně podpory sebepoškozování. Podle stejné organizace takovou aplikaci vyzkoušelo 72 % amerických teenagerů a 31 % z nich považuje rozhovor s ní za stejně dobrý nebo lepší než s kamarády.

Výzkumníci z Arizona State University v odborném časopise The Lancet Child & Adolescent Health upozorňují ještě na jednu věc. V dospívání se člověk učí řešit konflikty a vycházet s lidmi a to se nejlépe naučí ve skutečných vztazích. Když radu pokaždé dodá chatbot, část této zkušenosti dítěti chybí.

Co o sobě dítě prozradí

Děti v rozhovoru s AI běžně uvádějí jména, školu, kamarády nebo své trápení. Tyto údaje se mohou ukládat a v některých službách také sloužit k dalšímu vývoji modelu. U ChatGPT je například i pro dospívající ve výchozím nastavení zapnuté, že jejich konverzace mohou být použity ke zlepšování služby. Rodič to může v rodičovské kontrole vypnout.

Na sdílení osobních informací upozorňuje i kampaň Nadace O2 Tvoje máma vs. AI máma. V ní se skutečná matka porovnává s umělou inteligencí, která o jejím synovi ví jen to, co po sobě zanechal na internetu.

Když úkol udělá stroj

Pokud AI vypracuje úkol celý, dítě sice odevzdá hotovou práci, ale nic se nenaučí. Studie Massachusettského technologického institutu (MIT) sledovala při psaní esejí mozkovou aktivitu a u účastníků, kteří psali s chatbotem, naměřila nejslabší zapojení mozku. Studie se týkala 54 dospělých, ne dětí, takže výsledky nelze přenášet automaticky. Jako upozornění ale stojí za pozornost.

Falešné intimní fotografie

Nejzávažnějším rizikem jsou aplikace, které z běžné fotografie vytvoří falešný nahý snímek. Podle průzkumu americké organizace Thorn mezi 1 200 mladými lidmi zná oběť takového deepfaku každý osmý teenager a každý sedmnáctý se jí stal sám. Rodičům se svěřilo jen 34 % obětí. Dítě by proto mělo vědět, že s tím za vámi může přijít a že vina není na jeho straně. U snímků nezletilých může jít o trestný čin a věc je potřeba nahlásit.

Doporučení podle věku

Pevné pravidlo neexistuje, každé dítě je jiné. Pro orientaci vycházíme z doporučení Common Sense Media a z věkových podmínek samotných služeb. Hlavní chatboty jako ChatGPT nebo Gemini jsou určené uživatelům od 13 let.

Jak o tom s dítětem mluvit

Výzkum Nadace O2 ukázal, že rozhovory o mobilech se v mnoha rodinách točí hlavně kolem zákazů, limitů a výčitek. Přitom víc než polovina dětí by rodičům ráda ukázala, co na mobilu dělá.

Nadace proto doporučuje jednoduchou změnu přístupu: místo „vypni to“ říct „ukaž mi to“.

Pro začátek rozhovoru mohou posloužit například tyto otázky:

• Na co se AI nejčastěji ptáš?
• Stalo se ti, že ti napsala něco, co nebyla pravda?
• Ukážeš mi, jak ji používáš na úkoly?
• Napsal bys AI něco, co bys neřekl mně? Proč?
• Co bys udělal, kdyby ti chatbot poradil něco divného?

Cílem není vyzpovídat dítě ze všeho, co na internetu dělá. Jde o to, aby vědělo, že s vámi může mluvit, až to bude potřebovat.

Co nastavit v aplikacích

Rodinná dohoda o umělé inteligenci

Pravidla fungují lépe, když je dítě pomáhá vytvořit. Následující body lze použít jako základ a upravit podle věku dítěte.

Hotovou rodinnou dohodu o používání mobilů nabízí ke stažení také Nadace O2 v rámci programu Bezpečně v síti.

Když se něco stane

Co se mění v pravidlech

Od 2. srpna 2026 platí podle evropského nařízení o umělé inteligenci (AI Act) povinnost označovat obsah vytvořený umělou inteligencí, včetně takzvaných deepfaků.

Evropská komise navíc 17. září 2026 představila návrh nařízení EU KIDS Act. Podle něj by děti mladší 13 let nesměly mít účet na sociálních sítích, ve 13 a 14 letech by mohly používat jen účet spravovaný rodičem a samostatný účet by si mohly založit od 15 let. AI společníci a chatboti by pro nezletilé měli být ve výchozím nastavení vypnutí a nesměli by napodobovat lidské vztahy tak, aby u dětí vznikala citová závislost. Jde zatím o návrh, který musí projít schvalováním.

Kde najít další informace

• Bezpečně v síti – program Nadace O2 s materiály pro rodiče, testem komunikace v rodině a rodinnou dohodou
• Digitální maják – portál Českého telekomunikačního úřadu s desaterem pro rodiče a návody k rodičovské ochraně
• Doporučení NPI ČR – jak pracovat s umělou inteligencí, zvlášť pro učitele, žáky i rodiče
• Linka bezpečí – 116 111, nonstop a zdarma

Závěr

Umělé inteligence bude v životě dětí přibývat. Technická opatření pomohou, sama o sobě ale nestačí. Všechny zdroje, ze kterých jsme při přípravě článku vycházeli, se shodují v tom, že nejvíc funguje zájem rodičů a otevřená domluva.

Dítě, které ví, že může přijít a říct „EJAJ mi napsala něco divného“, je v bezpečí víc než dítě s nejpřísněji nastaveným telefonem.

Zdroje: Nadace O2 a NMS, výzkum digitálního života rodin (2026); Pew Research Center, How Teens Use and View AI (2026); Common Sense Media, Social AI Companions Risk Assessment (2025); Thorn, Deepfake Nudes & Young People (2025); Kosmyna a kol., Your Brain on ChatGPT, MIT (2025); Ha a kol., The Lancet Child & Adolescent Health (2026); UNICEF, Guidance on AI and children 3.0; NPI ČR, Doporučení pro využívání umělé inteligence na základních a středních školách; OpenAI, ChatGPT for Teens a nápověda k rodičovské kontrole (2026); Evropská komise, návrh EU KIDS Act (2026); nařízení (EU) 2024/1689 o umělé inteligenci.