Co chystá Digitální a informační agentura v roce 2026

Přehled projektů, které změní digitální služby státu

Digitální a informační agentura (DIA) má před sebou v roce 2026 hodně práce. Po letech příprav a pilotních projektů se totiž digitalizace státu čím dál víc přesouvá do běžného provozu – tedy tam, kde ji každý den používají úřady, obce i samotní občané. Letošní priority DIA proto nejsou o vizích „někdy v budoucnu“, ale hlavně o tom, aby digitální služby skutečně fungovaly jednoduše, spolehlivě a ve velkém měřítku.

Podívejme se, na co se DIA v roce 2026 soustředí a co z toho plyne pro veřejnou správu v praxi.

Digitální služby jako standard, ne výjimka

Jedním z hlavních témat zůstává zavádění práva na digitální služby do každodenní reality úřadů. V překladu: co jde vyřídit online, to by mělo jít vyřídit online – bez papírů, obíhání úřadů a zbytečné administrativy.

Ke konci dubna 2026 se podařilo převést do digitální podoby zhruba třetinu všech státních služeb, u kterých to dává smysl. Další stovky služeb se připravují a mají jasný harmonogram spuštění. U některých agend stát otevřeně přiznává, že jejich digitalizace by byla neúměrně drahá nebo prakticky nevyužívaná – i to je důležitý posun k realističtějšímu přístupu.

Role DIA v tomto procesu je hlavně koordinační a metodická. Úřadům pomáhá s postupy, školeními a nástroji, díky kterým nemusejí každou službu vymýšlet úplně od nuly. Důležitým krokem je například Registr zastupování, který umožňuje řešit digitální úkony i v zastoupení – typicky za rodinného příslušníka nebo klienta.

Evropská digitální identita se blíží

Rok 2026 je také předsálím větší změny, která přijde na úrovni celé Evropské unie – spuštění Evropské peněženky digitální identity. Ta má umožnit bezpečné prokazování totožnosti, ukládání digitálních dokladů nebo potvrzení a jejich využití napříč státy EU.

DIA má na starosti technickou a architektonickou stránku tohoto řešení v České republice. To znamená hlavně napojení na stávající státní infrastrukturu, základní registry a Národní identitní autoritu. Pro úřady to bude postupně znamenat nutnost přizpůsobit své systémy, ale zároveň také příležitost, jak občanům nabídnout výrazně jednodušší a jednotnější přístup ke službám.

Volby 2026: důraz na stabilitu a kapacity

Do práce DIA letos výrazně promlouvají také podzimní komunální volby. Technické zajištění voleb není jen otázkou samotného hlasování, ale hlavně fungování identitních a autentizačních systémů, které v zátěžových situacích používají statisíce lidí najednou.

Klíčovou roli zde hraje nový autentizační systém CAAIS, který se má stát jednotnou vstupní branou do systémů státní správy. Už teď je do něj zapojena většina měst a obcí a jejich počet dál roste. Paralelně s tím DIA pokračuje v ladění aplikace eDoklady a posilování infrastruktury Národní identitní autority, aby zvládla nápor v kritických okamžicích.

Zkušenosti z minulých voleb ukázaly, že technické detaily mají zásadní dopad na důvěru veřejnosti – a právě na stabilitu, testování a připravenost klade DIA letos velký důraz.

Méně papírů, víc sdílených dat

Dlouhodobé priority se ani v roce 2026 nemění: méně byrokracie, lepší sdílení dat mezi úřady a smysluplné využívání automatizace. Cílem je, aby stát informace, které už jednou má, znovu nevyžadoval po občanech – a aby systémy spolu dokázaly komunikovat bez ručního přepisování a obcházení překážek.

Tyto kroky zapadají do širšího rámce programu Digitální Česko 2026, který zahrnuje stovky konkrétních projektů napříč veřejnou správou. Pro kraje, města a obce to znamená nejen nové možnosti, ale i větší nároky na kvalitu dat, kybernetickou bezpečnost a připravenost vlastních informačních systémů.

Co si z toho odnést

Rok 2026 je z pohledu digitalizace spíš o dotahování a stabilizaci než o velkých experimentech. Digitální nástroje přestávají být „něco navíc“ a stávají se běžnou součástí fungování úřadů. Právě proto je důležité, aby byly nastavené realisticky, bezpečně a s ohledem na každodenní praxi – nejen na centrální úrovni, ale i v regionech.