Bez Czernina bychom republiku neměli (Ottokar hrabě Czernin v letech 1916–1918)
Rozpad habsburského mocnářství byl až do posledního válečného roku spíše hypotetickou variantou, když žádná z válčících stran neměla v úmyslu monarchii zcela destruovat. Přestože vnitřní poměry v habsburské říši byly napjaté, tak bez vnějších sil a rozhodnutí západních spojenců by k rozkladu říše nedošlo. Československé a jihoslovanské zahraniční akce byly pouze nástrojem pro destabilizaci habsburského soustátí, ale samy o sobě nemohly sehrát zásadní úlohu. Cílem přednášky je především na základě pamětí přímých aktérů, sekundární literatury a dobových periodik nastínit roli rakousko-uherského ministra zahraničí Ottokara hraběte Czernina a jeho politiky v letech 1916–1918. Czerninova politická strategie totiž od prosince 1916 do jara 1918 prodělala změnu, jež se ukázala být fatálním omylem. Czerninův chybný atak Francie v dubnu 1918 přivedl Vídeň definitivně do satelitního postavení vůči Berlínu. To byl pro anglosaské mocnosti rozhodující moment. Přízrak německé Mitteleuropy znamenal konec staré Evropy. Teprve v květnu 1918 začalo být tištěno parte starobylé říše.
Přednáší historik Vědecké knihovny v Olomouci Mgr. Lubomír Novotný. Začátek v 18 hodin.
Přednáška se koná v rámci výstavy Sbohem, monarchie. Habsburské mocnářství 1804–1918.